Obama se hned po nástupu do funkce musel potýkat s největší finanční a ekonomickou krizí od dob Velké deprese ve 30. letech 20. století. Podařilo se mu rychle prosadit stimulační balíček na podporu ekonomiky, a to ve výši téměř 800 miliard dolarů. Další desítky miliard investovala vláda do záchrany automobilového průmyslu.

Celý rok věnoval prezident Obama prosazení reformy amerického systému zdravotní péče. V Kongresu pro ni nakonec hlasovali pouze demokratičtí zákonodárci, což však díky velké převaze ve Sněmovně reprezentantů i Senátu stačilo. Zákon, který poprvé v historii USA ukládá lidem povinnost se zdravotně pojistit, vyvolal velký odpor republikánské opozice.

Třetím velkým legislativním úspěchem Obamy bylo schválení reformy finančního sektoru, spočívající ve zpřísnění regulace a zabránění další krize, podobné té, která postihla USA na podzim 2008 po pádu banky Lehman Brothers.

Navzdory prosazení rozsáhlých reforem podpora Baracka Obamy během prvních dvou let jeho mandátu stabilně klesala, což vyvrcholilo dramatickou porážkou jeho Demokratické strany ve volbách do Kongresu na podzim 2010. Američané Obamovi vyčítají především to, že se navzdory mnohamiliardové injekci do ekonomiky nepodařilo snížit nezaměstnanost, která se celý rok 2010 držela v blízkosti 9,5 procenta.

Obamovi je vyčítáno i to, že nepřinesl změnu, která byla hlavním heslem jeho prezidentské kampaně. Obama sliboval, že ukončí nesmiřitelné půtky mezi demokraty a republíkány. Spory mezi oběma stranami se však za jeho funkčního období ještě vyostřily. Posílení role vlády v ekonomice vedlo ke vzniku Tea Party, hnutí čajového dýchánku. Napříč Spojenými státy se v něm začali angažovat lidé, podle nichž se moc federální vlády vymkla za Obamy kontrole.

Dalším nelehkým dědictvím byly dvě rozsáhlé vojenské mise, v Iráku a Afghánistánu, které rovněž odsávaly finanční prostředky z nevyváženého amerického rozpočtu. Předvolební sliby o stažení vojsk z Iráku do 16 měsíců a naopak posílení přítomnosti v Afghánistánu za účelem dosažení rychlého vítězství, zůstaly z větší části nesplněny. I přes postupné navýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu až na 100 000 se nepodařilo dosáhnout bližšího termínu stažení vojsk než konec roku 2014. Iráckých 16 měsíců se protáhlo až do konce roku 2011. Afghánská operace, motivovaná hlavně omezením vlivu Talibánu a dopadením Usámy Bin Ládina, který byl americkým komandem nakonec zabit 2.5. 2011 v Pákistánu, stála Spojené státy téměř 2 tisíce životů. Z Iráku se nevrátilo 4,5 tisíce vojáků.

Barack Obama získal v roce 2009 Nobelovu cenu míru. Během druhého roku svého funkčního období proslavil i Prahu, když si ji vybral za místo, kde spolu s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem podepsal novou smlouvu o jaderném odzbrojení.

Barack Hussein Obama se narodil 4. srpna 1961 na Havaji, jeho otec pochází z Keni a jeho matka z amerického Kansasu. Vystudoval politologii na Univerzitě Columbia a práva na Harvardské univerzitě. Hodně se věnoval práci s chicagskými komunitami postiženými uzavřením oceláren.

Byl členem Senátu státu Illinois, kde se proslavil především prosazením etické reformy, snížení daně pro pracující rodiny a rozšíření zdravotní péče pro děti a jejich rodiče.

Do federálního Senátu byl za stát Illinois zvolen v roce 2004. Z této funkce poté kandidoval na prezidentský úřad. (Obama se stal prvním senátorem od dob J.F. Kennedyho, který uspěl ve volbách prezidenta.)

Prezidentem Spojených států amerických byl Barack Obama zvolen 4. listopadu 2008, přísahu složil 20. ledna následujícího roku.

Je ženatý s Michelle Obamovou a má dvě dcery, Maliu a Sashu.