Česká pirátská strana (Piráti)

Aktualizováno 6. 4. 2020 20:07
Česká pirátská strana je liberální politická strana, jejíž program se zaměřuje především na ochranu svobodného internetu, občanskou svobodu, efektivní využití technologií, reformu problematiky duševního vlastnictví či legalizaci lékařské marihuany.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Česká pirátská strana

Česká pirátská strana je liberální politická strana. Byla zaregistrována v červnu 2009. Jejím vzorem byla obdobná strana ve Švédsku. Název je odvozen od serveru Pirate Bay. Soudní proces s jeho provozovateli, vedený kvůli porušování autorských práv, je považován za původní impulz k zakládání pirátských stran ve světě.

Předsedou Pirátů je Ivan Bartoš.

Piráti a volby 2010 a 2013

V komunálních volbách v říjnu 2010 získala strana 0,19 % hlasů a tři zastupitele. Ivo Vašíček získal v roce 2011 v doplňovacích volbách do Senátu za obvod Kladno v prvním kole 0,75 procenta hlasů.

Česká pirátská strana kandidovala v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013. Své kandidáty postavila ve všech krajích ČR. Piráti se se ziskem 2,66 procenta hlasů umístili na deváté pozici, což bylo výrazné zlepšení oproti roku 2010, kdy pro ně hlasovalo 0,8 procenta voličů.

V únoru 2012 se strana poprvé zúčastnila krajských voleb. Jejím ústředním volebním tématem byl "Otevřený stát".

Volby do sněmovny 2017

V parlamentních volbách 2017 obdrželi Piráti nad očekávání 10,79 % voličských hlasů (22 poslaneckých křesel - prvních mandátů ve své krátké historii). Strana skončila třetí, za vítězným ANO a druhou ODS. Již před volbami předseda Bartoš vyloučil spolupráci s Andrejem Babišem a ANO, Piráti jsou tedy v opozici.

Pirátská strana slavila úspěch i v komunálních volbách 2018, v Praze byla druhá a získala primátorský post, jehož se chopil Zdeněk Hřib.

V roce 2019 se Piráti dostali do Evropského parlamentu, kde se přidali ke čtvrté nejsilnější frakci Zelení / Evropská svobodná aliance.

Vedení strany

Od roku 2009 byl předsedou strany Ivan Bartoš, který v červnu 2014 rezignoval. Jako hlavní důvody svého odchodu uvedl nepřekonání pětiprocentní hranice ve volbách do Evropského parlamentu a potřebu věnovat se své rodině. Především však shledal stranu názorově rozdělenou.

Ve vedení Bartoše na dva roky nahradil IT analytik Lukáš Černohorský, spoluzakladatel a předseda krajského sdružení Pirátů v Moravskoslezském kraji. Na celostátním fóru Pirátů v dubnu 2016 byl do čela opět zvolen Ivan Bartoš (a 2018 znovuzvolením potvrzen).

Programový obsah Pirátů

Strana je postavena na podpoře "rodící se informační společnosti, její rozmanitosti a otevřenosti". Zaměřuje se především na ochranu svobodného internetu, svobodné kultury, občanské svobody, efektivní využití technologií či reformu legislativy upravující problematiku duševního vlastnictví. Terčem jejich kritiky byly obchodní praktiky nahrávacích společností a nakladatelství, stejně tak návrh Mezinárodní dohody proti padělatelství - ACTA.

Piráti dlouhodobě podporují legalizaci konopí pro lékařské účely a omezení farmaceutického monopolu. Strana aktivně vystupuje proti potlačování lidských práv, rasismu či neonacismu, její členové příležitostně vystupují na akcích a demonstracích občanské iniciativy ProAlt. Aktivně vystupují proti DSSS (Dělnická strana sociální svobody), která organizuje protestní akce v problematických oblastech s početnou romskou komunitou a odsuzují podněcování k nepokojům a eskalaci napětí mezi Romy a Čechy.

Strana po vzoru WikiLeaks provozovala svůj vlastní server PirateLeaks pro zveřejňování utajovaných či jinak obtížně dostupných dokumentů. PirateLeaks nabídl lidem zcela bezpečný anonymní způsob zaslání a zveřejnění materiálů. Projekt byl ukončen po tom, co si jeden z administrátorů přisvojil internetovou doménu projektu.

 

Právě se děje

Další zprávy