Evropská unie
Evropská unie je politické, hospodářské, obranné a kulturní společenství suverénních evropských států vytvořené za účelem zajištění "čtyřech svobod" - volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. EU společně s Evropským společenstvím volného obchodu, jehož členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko, vytváří Evropský hospodářský prostor (EHP).
Prvním předsedou Evropské rady, evropským "prezidentem", je Belgičan Herman van Rompuy a vysokým představitelem pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU, "ministryní zahraničí" EU, Catherine Ashtonová. Obě funkce byly zavedeny v roce 2009 Lisabonskou smlouvou.
Členy Evropské unie je 27 zemí z celé Evropy, kandidátskými zeměmi jsou Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Turecko a Island.
Instituce EU
Právní předpisy EU navrhuje Evropská komise, jejich schvalování a pozměňování náleží Radě Evropské unie a Evropskému parlamentu.
Evropský parlament kromě toho vykonává demokratický dohled a má rozpočtovou pravomoc, kterou sdílí s Radou Evropské unie.
Rada EU kromě toho ještě koordinuje hlavní směry hospodářské politiky, uzavírá mezinárodní smlouvy, rozvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a koordinuje spolupráci vnitrostátních soudů a policejních složek v trestních věcech. Předsednictví Rady se mění každých šest měsíců, kdy země EU střídavě odpovídají za program jednání Rady a předsedají všem schůzkám.
Mezi další důležité orgány patří Soudní dvůr Evropských společenství a Evropský účetní dvůr, oba se sídlem v Lucemburku, Evropská centrální banka (ECB) a mnohé další.
Historie EU
V roce 1951, dva roky po vzniku Rady Evropy, zakládají Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko Evropské společenství uhlí a oceli, které se roku 1957 podpisem Římské smlouvy mění v Evropské hospodářské společenství (EHS). Od roku 1962 zavedly tyto státy společnou zemědělskou politiku, která nakonec vedla k velké nadprodukci a přebytkům, a roku 1968 pak vytvářejí bezcelní prostor.
Prvního ledna 1973 přistupují Velká Británie, Irsko a Dánsko, o osm let později Řecko a roku 1986 Španělsko s Portugalskem.
Podpisem Smlouvy o Evropské unii v nizozemském Maastrichtu, prvního ledna 1992, se mění EHS na Evropskou unii. Smlouva též stanovuje pravidla pro budoucí jednotnou měnu i pro zahraniční a bezpečnostní politiku a užší spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.
Rakousko, Finsko a Švédsko přistupují v roce 1995 a v březnu vstupují v platnost Schengenské dohody mezi Belgií, Francií, Lucemburskem, Německem, Nizozemím, Portugalskem a Španělskem.
Prvního ledna 1999 vstupuje v 11 zemích v platnost, zatím jen v bezhotovostním styku, společná měna euro, eurobankovky a euromince jsou zavedeny v roce 2002.
Od prvního května 2004 se EU rozšiřuje o Českou republiku, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Bulharsko a Rumunsko vstupují o do EU o tři roky později.
V říjnu 2005 byly zahájeny přístupové rozhovory s Tureckem. V jejich posunu však stojí četné překážky. Kupříkladu vztahy s Kyprem, občanská práva v zemi, anebo práva kurdské menšiny. Kritici se obávají růstu vlivu islámské kultury v Evropě a potenciálního napětí, která by z něj mohlo vzejít. Skepsi také vyvolává fakt, že Írán a Pákistán by se stali evropskými sousedy, což by postavilo EU do zcela nové pozice.
Smlouva o EU a Smlouva o založení ES byla naposledy pozměněna v prosinci 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva.
Dluhová krize
V roce 2008 se některé země, hlavně kvůli špatné fiskální politice a přebujelé státní správě, začaly propadat do dluhů. Nedůvěra, jež postupně trhy ovládla, nakonec vyústila v dluhovou krizi. Ta naplno udeřila v dubnu 2010, kdy Řecko, nejzadluženější člen eurozóny, požádalo o financování ze zdrojú EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Nyní je zcela závislé na záchranném balíku, jenž byl podmíněn realizací přísných úsporných opatření. V srpnu 2011 ECB za účelem stabilizování situace nakoupila množství dluhopisů Portugalsa, Irska, Španělska a Itálie. Velmi zadlužená je rovněž Belgie.
Symboly EU
Evropská hymna - Beethovenova "Óda na radost" přijatá v roce 1972 za hymnu Rady Evropy, je zhudebněnou básní Friedricha Schillera o sbratření celého světa. Jako evropská hymna se hraje beze slov.
Den Evropy - 9. květen, na památku roku 1950, kdy francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman představil svůj plán hlubší spolupráce mezi evropskými zeměmi.
Vlajka - původně symbol Rady Evropy, kruh dvanácti hvězd symbolizuje solidaritu a soulad mezi evropskými národy. Tato a další interpretace jsou však dodatečné. Tvůrce původní grafické předlohy, Arsène Heitz, se nechal inspirovat vyobrazením svatozáře Panny Marie ve Zjevení Svatého Jana. Dvanáctka je číslo symbolizující nejen počet apoštolů, ale i měsíců v roce a hodin ve dne a v noci. Sklo s tímto vyobrazením věnovala Evropská rada v roce 1953 Strasburské ktedrále. Symbol tedy odkazuje spíše na křesťanské kulturní dědictví, jako pojítko evropských zemí.
Mottem EU je "Jednotná v rozmanitosti."
Aktualizováno 22. listopadu 2011 21:07
