Evropský soud pro lidská práva

9. 1. 2012 18:49
Mezinárodní soudní instituce se sídlem ve francouzském Štrasburku, která řeší stížnosti na porušování práv zaručených Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
Evropský soud pro lidská práva
Evropský soud pro lidská práva | Foto: ESD

Mezinárodní soudní instituce též nazývaná Štrasburský soud, podle francouzského sídelního města. Právním základem její činnosti je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950). Jedná se o listinu vycházející ze Všeobecné deklarace lidských práv vyhlášené Valným shromáždění Organizace spojených národů v roce 1948. Jejími signatáři jsou členové Rady Evropy - všechny evropské státy vyjma Běloruska, Abcházie, Jižní Osetie, Náhorního Karabachu, Podněstří, Severního Kypru a Vatikánu.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) tedy řeší stížnosti na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přípustnost těchto stížností prověřuje výbor tří soudců, a pokud ji shledá přijatelnou, postoupí ji sedmičlennému senátu. Ten pak určí její právní podstatu a vydá rozhodnutí. V případě zjištění závažných skutečností ji postoupí senátu sedmnácti soudců - takzvaný Velký senát. Jeho rozhodnutí je konečné.

Aby výbor rozhodl o přijatelnosti stížnosti, musí být splněny určité podmínky; poslední rozhodnutí ve věci nesmí být starší 6 měsíců, nesmí být zároveň projednávána jiným justičním orgánem a nesmí být anonymní. Dále musely být vyčerpány všechny opravné prostředky v rámci dané země. Pokud je ale předmětem stížnosti rozsudek, pak se mezi tyto opravné prostředky nepočítá mimosoudní řešení, povolení obnovení soudního řízení a žádost o milost či prominutí trestu. Stěžovatel je tedy nemusí využít a může se na Štrasburský soud obrátit. Stížnost může podat jak jednotlivec, tak skupina, nevládní organizace nebo stát.

Častým předmětem stížností z České republiky jsou průtahy soudního řízení a diskriminace všeho druhu. Stěžovatelé se pro náročnost celého procesu obrací často nejdříve na Veřejného ochránce lidských práv - ombudsmana.

ESLP je mohutnou institucí. Každý členský stát Rady Evropy v ní má jednoho zástupce, přičemž jeho národnost není rozhodující. Každý soudce může být na ESLP dosazen pouze jednou. Funkční období je devět let.

ESLP ustanovila Rada Evropy v roce 1959. K soudu původně patřila ještě Evropská komise pro lidská práva. Jejím úkolem bylo předběžné prošetřování a eventuálně řešení stížností. V roce 1998 byla však její činnost ukončena. Úředními jazyky soudu jsou angličtina a francouzština.

 

Právě se děje

Další zprávy