Termín pro podání daňového přiznání se letos vychází na 2. duben. Nadále platí, že přiznání stačí v tento den prokazatelně odeslat, nebo do stejného termínu oznámit finančnímu úřadu, že využijete služeb daňového poradce - pak se lhůta prodlužuje do začátku července.

Lhůta pro splatnost daně končí 2. dubna. Díky změně zákona navíc stačí, když peníze dojdou na účet státu do čtyř pracovních dnů po tomto termínu.

Úroky z prodlení (14,75 % ročně) se totiž začnou počítat až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. A stále platí, že do limitu 200 korun se nevybírají.

Na druhou stranu kdo podá pozdě samotné daňové přiznání, dostane při zpoždění delším než pět pracovních dnů pokutu minimálně 500 korun. A to i v případě, že mu vychází nulová daň, pokud měl povinnost podat přiznání a neučinil tak. Dosud záleželo na úředníkovi, zda mu podobnou sankci udělí.

Pokuta činí 0,05 % z výše daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % daně. Vždy ale minimálně zmíněných 500 korun, maximálně 300 tisíc.

A kdo vlastně musí daňové přiznání podat? Zjednodušeně řečeno každý, za koho to neudělal zaměstnavatel a jeho zdanitelné (neosvobozené) příjmy v loňském roce přesáhly 15 tisíc korun (a současně už nebyly zdaněny zvláštní sazbou, takzvanou srážkovou daní). Zaměstnanec podává přiznání v případě, že měl jiné příjmy (než ze zaměstnání) převyšující 6000 korun (a opět nejsou ani osvobozené, ani už sníženy o srážkovou daň). Podnikatelé podávají přiznání i tehdy, když vykazují ztrátu. Další, méně časté případy stanoví zákon o daních z příjmů.