Euro má mezinárodní zkratku EUR. Symbolem, odrážejícím jeho evropský původ, je řecké písmeno epsilon. Dvojitá vodorovná čára uvnitř symbolizuje stabilitu této měny.

Eurobankovky existují v sedmi různých hodnotách 5 €, 10 €, 20 €, 50 €, 100 €, 200 € a 500 €. Na bankovkách jsou zobrazeny různé evropské architektonické slohy. Existuje také osm druhů různých euromincí v hodnotách 1 cent, 2 centy, 5, 10, 20 a 50 centů, 1 € a 2 €. Ty mají společnou stranu vyobrazující různé motivy Evropy, EU a její jednoty. Zadní strana zobrazuje národní motivy obepínané po obvodu dvanácti hvězdami EU. V oběhu je kolem 800 miliard eur.

Eurobankovky vyrábí národní centrální banky, které je také uvádějí do oběhu, ale jinak spadají do působnosti Evropské centrální banky, která také koordinuje jejich množství. Pro případ zvýšené poptávky, nebo jako zdroj bankovek pro výměnu za bankovky stáhnuté z oběhu slouží Strategická zásoba Eurosystému. Naopak mince jsou plně v působnosti národních centrálních bank.

Prvního ledna roku 1999 nahradilo euro v bezhotovostním styku národní měny 11 zemí. Toto přechodné období trvalo tři roky. Další země již přijímaly euro bez tohoto přechodného období.

Ke konci roku 2010 bylo euro zákonným platidlem pro 16 zemí eurozóny (Belgii, Německo, Irsko, Španělsko, Francii, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Řecko, Slovinsko, Kypr, Maltu a Slovensko). Od prvního ledna 2011 se k nim připojilo také Estonsko. V roce 2014 by se mělo připojit Lotyšsko a o rok později Rumunsko. Na základě dohody s Evropským společenstvím využívá euro Monako, San Marino a Vatikán. Bez této dohody ho používají také Andorra, Černá Hora a Kosovo.