Penzijní připojištění je forma spoření na stáří, podporovaná státem formou příspěvků a daňových úlev. Cílem je získat další zdroj příjmů v důchodovém věku vedle státního důchodu, jehož výše má kvůli stárnutí populace klesat.
Vstup do penzijního připojištění je dobrovolný, případná účast nemá vliv na výši státního důchodu z takzvaného průběžného pilíře.
Základem spoření jsou pravidelné měsíční příspěvky. K tomu, co účastník spoření zaplatí ze svého, náleží státní podpora.
Kdo ukládá jen 100 korun měsíčně, získá od státu 50 korun (k nižším vkladům podpora nepřísluší). Podpora pak roste úměrně ukládané částce. Maximální podporu - 150 korun - získá od státu ten, kdo spoří ze svého alespoň 500 korun.
Vedle státního příspěvku si lze část vložených peněz (maximálně 12 tisíc ročně) také každoročně odepsat z daňového základu. Jde o peníze, k nimž už nepříslušel státní příspěvek (tedy vklady nad 500 korun měsíčně).
K maximálnímu využití státní podpory je tedy vhodné ukládat 1500 korun měsíčně (18 tisíc ročně).
Kromě toho lze získat i příspěvek na penzijní připojištění jako benefit od zaměstnavatele. Díky daňovým úlevám je to výhodnější, než kdyby zaměstnanci o stejnou částku zvýšil mzdu.
Další zhodnocení slibují penzijní fondy díky podílu na jejich ročním zisku. Penzijní fondy však v praxi dosahují jen minimálních výnosů - je to důsledek přísné regulace, která jim neumožňuje riskantnější investice.
Systém penzijního připojištění má fungovat i po startu důchodové reformy, kterou vláda chystá od roku 2013. Stane se takzvaným třetím pilířem, zákon o něm nově hovoří jako o doplňkovém penzijním spoření.
Současní účastníci budou "přesunuti" do takzvaných transformovaných fondů. V něm jim zůstanou zachovány veškeré současné výhody, například každoroční garance návratnosti vložených prostředků, a státní příspěvek.
Noví účastníci pak nebudou moci vstoupit do transformovaných fondů, ale do takzvaných účastnických fondů.
Ty dostanou větší možnosti pro investování. Mohou tak dosahovat vyšších výnosů než dosud, na druhou stranu hrozí vyšší riziko znehodnocení úspor.
Zpřísní také pravidla pro státní podporu. Kdo si nebude měsíčně spořit alespoň 300 korun, nedostane ji.
Při měsíčním příspěvku (vkladu) účastníka v rozmezí od 300 do 999 korun má státní podpora nově činit 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun.
Jestliže bude účastník spořit alespoň 1000 korun měsíčně, má státní podpora činit pevných 230 korun.
Na novém systému by tak vydělali všichni, kdo si budou spořit více než 600 korun měsíčně.
Aktualizováno 9. září 2011 20:37
