Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené pracovní příležitosti, které po dohodě s úřadem práce vytváří zaměstnavatel. Spočívají v činnostech ve prospěch obce, státu nebo jiné veřejně prospěšné instituce (jde například o veřejných prostranství, údržbu a úklid veřejných budov a komunikací a podobně). Jejich cílem je umožnit uchazečům o zaměstnání obtížně umístitelným na trhu práce pracovat v době, kdy nemohou najít standardní práci.

Stát na ně poskytuje zaměstnavatelům mzdové příspěvky, maximálně však po dobu 12 po sobě jdoucích měsíců. Zaměstnavatelé se zavazují, že místa na veřejně prospěšné práce budou obsazovat výhradně uchazeči, které jim doporučí úřady práce.

Oproti tomu veřejná služba může být vykonávána pouze osobami, které pobírají dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi. Je to činnost, za níž pracovníci nedostávají mzdu. Veřejná služba představuje podle zákona o hmotné nouzi pomoc obcím v záležitostech, které jsou v jejich zájmu. Veřejná služba má také vliv na výši příspěvku na živobytí u lidí, kteří ho pobírají déle než šest měsíců - pokud odpracují minimálně 20 hodin měsíčně, nedochází u nich k poklesu této dávky na existenční minimum. V případě, že odpracují 30 hodin a více, je příspěvek navýšen. Veřejná služba spočívá nejčastěji v udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního rozvoje, sociální péče nebo péče o životní prostředí.

Změny od ledna 2012 a verdikt Ústavního soudu:

Od ledna 2012 prosadil tehdejší ministr Jaromír Drábek z TOP 09 za podpory koaličních ODS a Věcí veřejných, aby úřady práce mohly nabízet veřejnou službu také nezaměstnaným, a to od třetího měsíce pobírání podpory. Ani v tomto případě nenáležela za výkon veřejné služby odměna. Kdo tuto "nabídku" bez vážných důvodů odmítnul, ztratil nárok na podporu v nezaměstnanosti i na dávku v hmotné nouzi. Veřejná služba byla vykonávána v rozsahu až poloviny týdenní pracovní doby, tedy až 20 hodin týdně.

V listopadu 2012 Ústavní soud veřejnou službu pro nezaměstnané zrušil. Podle soudu je tato forma veřejné služby v rozporu se zákazem nucené práce i některými jinými základními právy.

Zcela jinou aktivitou, která s veřejně prospěšnými pracemi ani veřejnou službou nesouvisí, jsou obecně pospěšné práce. Ty sice také představují práci pro obce, státní zařízení a neziskové organizace, jsou ale především alternativním trestem pro odsouzené - tedy trestem nespojeným s odnětím svobody.

(zpracováno s využitím materiálů MPSV)