Miloš Zeman
Miloš Zeman byl v roce 2013 zvolen v historicky první přímé volbě prezidentem republiky. Úřadu se po Václavu Klausovi ujal 8. března 2013, a stal se tak třetím prezidentem ČR. V době svého nástupu do funkce je třetím nejstarším prezidentem v historii, starší byli jen Ludvík Svoboda a T. G. Masaryk.
Politické názory
Výrazně se Miloš Zeman od Václava Klause liší svým postojem k Evropské unii. Označuje se za eurofederalistu, v roce 2008 dokonce prohlásil, že by si přál, aby postupně vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou. Příliš však nespěchá na přijetí eura, jak potvrdil během předvolebních debat. Pokud by se EU měla rozšiřovat, pak je pro vstup Chorvatska, případně Srbska.
Ohledně boje s korupcí vidí jako nejpřínosnější řešení prosazení zákona o prokázání původu příjmů a majetku, včetně možnosti zabavení nelegálně nabytého majetku.
Se současnou podobou církevních restitucí nesouhlasí, byl by pro referendum, v němž by se vyjádřili občané.
Jako od prezidenta od něj nemůžeme očekávat vyhlášení amnestie, ale ani výrazné užití institutu milosti, která by se podle něj měla omezovat na lidi trpící nevyléčitelnou nemocí. K podepisování zákonů se staví tak, že je alibismus legislativu ani nepodepsat ani nevrátit, ale uplynutím vymezeného času ji nechat projít. Aktivně chce na špatné zákony upozorňovat už předem a Poslanecké sněmovně vracet zmetky.
Politická kariéra
Během Pražského jara vstoupil do KSČ, ze které ho ale po dvou letech vyloučili. Posléze pracoval v bance a jako prognostik. Zásadně se začal v politice Miloš Zeman angažovat během sametové revoluce. V roce 1990 usedl za Občanské fórum do Sněmovny národů Federálního shromáždění. O dva roky později vstoupil do ČSSD, aby se zanedlouho stal jejím předsedou a je označován za hlavní sílu, která dovedla ČSSD k masovému úspěchu ve volbách.
Po volbách v roce 1996 usedl do křesla předsedy Poslanecké sněmovny, po předčasných volbách v roce 1998 se stal premiérem. Ve funkci vydržel celé čtyři roky, podíl na tom má i opozoční smlouva s ODS, která bránila opoziční straně ve vyvolání nedůvěry. Poté předal moc v ČSSD Vladimíru Špidlovi. Zemanovo vládnutí však za sebou zanechalo několik stinných bodů, jemu samotnému se nikdy nic neprokázalo. Šlo o Bamberskou aféru (financování strany výměnou za výhodné ovlivňování ekonomiky), Olovo (kompromitující dokument na stranickou kolegyni Petru Buzkovou) nebo kufříkovou aféru (falešné dokumenty k diskreditaci BIS a Ministerstva vnitra).
Ještě v roce 2003 se ucházel o post prezidenta, ale volba pro něj skončila fiaskem, protože nezískal ani podporu všech členů ČSSD.
Poté oznámil, že se stahuje z veřejného života, ale čas od času komentoval politiku z Vysočiny, kam přesídlil. S ČSSD se rozloučil definitvně v roce 2007, kdy ze strany vystoupil, především kvůli rozepřím s Jiřím Paroubkem.
Návrat do politiky ohlásil v roce 2009. Stal se předsedou Strany práv občanů - Zemanovci a v roce 2010, kdy se konaly volby do poslanecké sněmovny, se postavil do čela její kandidátky v Ústeckém kraji.
Strana získala 4.33 % hlasů a do sněmovny se nedostala. Po neúspěchu Zeman oznámil rezignaci na předsednickou funkci. Na mimořádném sjezdu strany pak získal titul čestného předsedy, který si ponechal i po zvolení prezidentem.
Prezidentské volby 2013
Do boje o Hrad se rozhodl vstoupit v únoru 2012. Do 6. listopadu 2012, kdy byla uzávěrka přihlášek na prezidentskou kandidaturu, dokázal jeho tým nasbírat pod petici 105 tisíc podpisů občanů (podmínkou bylo 50 tisíc), a Zeman se tak stal oficiálním kandidátem.
První kolo voleb proběhlo 11. a 12. ledna 2013 a Miloš Zeman v něm se ziskem 24.21 % hlasů zvítězil. Ve druhém kole, které se konalo 25. a 26. ledna a v němž o přízeň voličů soupeřil s Karlem Schwarzenbergem, získal téměř 55% hlasů. Volební účast v prvním kole přesáhla 61 %, ve druhém kole přišlo k urnám 59.11 % oprávněných voličů.
Prezidentského úřadu se Miloš Zeman ujal 8. března 2013, kdy ve Vladislavském sále na Pražském hradě složil ústavou předepsaný prezidentský slib. Zeman po zaznění české státní hymny v prvním prezidentském projevu řekl, že nebude podporovat žádnou politickou stranu, a uvedl, že Hrad pod jeho vedením bude „neutrální pole pro diskusi všech politických stran". Nejtvrdší kritiku napnul ke "kmotrovským mafiím", neonacistickým organizacím a velké části médií, která se podle něj soustředí na "vymývání mozků". Za kritiku novinářů sklidil Zeman potlesk na otevřené scéně, jediný za celý projev. Ten jako - podle svých slov - "tolerantní ateista" zakončil modlitbou. U sochy TGM Zeman prohlásil, že je třeba navazovat na masarykovské republikánské tradice a že v naší ústavě stále existují monarchistické prvky jako třeba amnestie a milosti. "Těchto práv se dobrovolně vzdám," uvedl nový český prezident.
Osobní život:
Miloš Zeman vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor národohospodářské plánování.
Je podruhé ženatý, a to s Ivanou Zemanovou. Z prvního manželství má syna Davida, ze současného svazku dceru Kateřinu.
Aktualizováno 12. května 2010 16:30
