Nebezpečná střevní infekce sužuje sousední Německo. Nákaza se nejprve objevila na severu země, rychle se ale rozšířila po celém území a k 1. červenci 2011 měla na svědomí už 50 mrtvých a více než 4137 nakažených. Za nákazou stojí nejspíše klíčky z německé farmy.
Rozsah nákazy
Nejhůře byl onemocněním, projevujícím se krvácivými průjmy a potencionálně vedoucím až k selhání ledvin, postižen sever Německa, především Hamburk a jeho okolí.
Kromě toho jsou postiženy i další evropské země, nakažené hlásilo více než třináct zemí, včetně zámoří. K úmrtím v důsledku EHEC došlo kromě Německa a Švédska ještě ve Francii (platné k 2. červenci 2011).
V České republice byl zaznamenán jediný případ onemocnění u americké turistky, která předtím v Německu pobývala. Ostatní podezření byla vyvrácena.
Epidemiologie
Původcem je bakterie zvaná enterohemorhagická Escherichia coli (nebo také Shiga-toxin produkující E. coli) kmene O104 (EHEC/STEC O104:H4). Tato bakterie představuje vzácný, již dříve známý sérotyp, který však doposud nebyl spojen s propuknutím EHEC. Jedná se o vysoce patogenní podskupinu STEC.
Tato bakterie napadá stěnu tlustého střeva a způsobuje tak (krvácivé) průjmy, část případů může dokonce vyústit v hemolytický uremický syndrom. Ten se projevuje akutním selháním ledvin, hemolytickou anémií a poklesem množství krevních destiček. Důvodem je produkce Shiga-toxinu, který se dostává krví do ledvin kde ničí cévní klubíčka v renálních tělíscích a následně i tato tělíska. Prokrvení ledvin je nedokonalé a ledviny začínají selhávat. Podobný proces se začíná odvíjet v drobných cévkách centrálního nervového systému a dochází k jeho poruchám.
Nervové poruchy se pak projevují dvojitým viděním, křečemi, záchvaty či ztrátou orientace.
Neobvyklé na této nákaze je také to, že vážné komplikace postihují i lidi v mladém či středním věku.
Inkubační doba se pohybuje obvykle mezi 48 - 72 hodinami, může se však pohybovat až v rozsahu 1 - 10 dní. K projevům patří křeče v břiše a průjmy, které mohou být krvavé. Může se vyskytnout i horečka či zvracení. Pokud nedojde ke zhoršení a případným komplikacím, pacienti se obvykle zotaví do deseti dnů.
Každý rok se po celém světě objevují případy EHEC, avšak mnohem menšího rozsahu, než je tomu v Německu. Doposud největší epidemie EHEC proběhla v roce 1996 v Japonsku, kdy se nakazilo kolem deseti tisíc lidí.
"Neškodná" E. coli je běžně přítomná v lidském těle, kde tvoří jednu ze základních složek střevní mikroflory - zabraňuje osídlení a přemnožení patogenními bakteriemi a zároveň produkuje vitamin K.
Prevence
Podle lékařů je dobré jíst zeleninu dostatečně uvařenou. Pokud teplota přesáhne 70 stupňů po dobu alespoň dvou minut, bakterie jsou zničeny. Kromě toho je třeba, vzhledem ke způsobu přenosu nákazy, dodržovat základní pravidla hygieny - mytí rukou po použití toalet a před jídlem, syrové potraviny pečlivě omýt a snažit se vyvarovat případné křížové kontaminaci - mytím nožů, nádobí a podobně.
Hledání původce
Za zdroj nákazy byly nejprve považovány španělské bio okurky, které v malém množství přišly i do české distribuce. Odborníci ale vzhledem k počtu nakažených hovořili o možných více zdrojích infekce.
Ve španělských okurkách byl zjištěn jiný druh bakterie a Státní zemědělská a potravinářská inspekce pokračovala ve spolupráci s evropskými úřady v hledání zdroje nákazy.
Nejpravděpodobnějším původcem jsou fazolové klíčky z jedné německé biofarmy.
Ekonomické dopady
Původní podezření směřující k farmám v Andalusii silně postihlo španělské zemědělství, tamní zemědělci dokonce kvůli hospodářským ztrátám zvažovali podat na Německo žalobu. Ztráta totiž tvořila kolem 200 milionů euro týdně. Místo toho žádají Španělé odškodnění ze společné evropské pokladny. Brusel už poškozeným zemědělcům přislíbil kompenzační balíček ve výši 210 milionů eur.
Vážné problémy hrozí i německým zemědělcům, jelikož se kvůli strachu z infekce přestalo jíst syrovou zeleninu téměř 60 % Němců.
