Švýcarsko

2. 11. 2011 19:19
Jeden z nejvyspělejších států světa láká turisty nádhernou přírodou, gurmány prvotřídním sýrem a milovníky módních doplňků svými proslulými hodinkami.
Švýcarská vlajka
Švýcarská vlajka | Foto: Aktuálně.cz

Švýcarská konfederace leží v evropském vnitrozemí a hranici s ní tvoří Německo, Itálie, Francie, Rakousko a Lichtenštejnsko. Rozprostírá se mezi Bodamským a Ženevským jezerem. Federace je složena z 23 kantonů.

V hornatém státě se vyskytují tři významné typy horských oblastí – Švýcarské Alpy, Švýcarská Jura a Švýcarská plošina. V Alpách pramení řeky Rýn, Rhôna, Inn a Aare. Nejvyšší horou je Dufourův štít. Mírné vnitrozemské podnebí silně ochlazuje vysoká nadmořská výška hor. Počasí je pro turisty nejpříznivější v letních měsících. Průměrné teploty se pohybují od března do června a v září mezi 5° a 22 °C. Díky členitému území jsou průměrné teploty na horách nižší, svých maxim dosahují v nížinách. V letních měsících se vyšplhají na 18° až 20 °C, v zimě klesnou na 7° až -2 °C.

Mezi velká města patří Curych, Bern a Ženeva.

Země je členem OSN, EFTA, OECD, WTO a součástí schengenského prostoru.

Základní údaje

Hlavní město: Bern
Rozloha: 41 285 km²
Nejvyšší bod: Dufourspitze (4634 m n. m.)
Časové pásmo: UTC+1
Světadíl: Evropa
Počet obyvatel: 8 039 000
Hustota zalidnění: 188 ob. / km²
Jazyk: němčina, francouzština, italština, rétorománština
Národnostní složení: Švýcaři
Náboženství: katolíci, protestanti
Státní zřízení: federativní stranická direktoriální republika s prvky přímé demokracie
(oficiálně konfederace)
Vznik: 1. srpna 1291
Měna: švýcarský frank (CHF)

Historie

Území bylo nejprve osídleno keltskými kmeny Helvétů a Rétů, které vystřídaly kmeny germánské, a následně se na několik století stalo součástí Římské říše. První konfederační společenství vzniklo roku 1291 spojením kantonů Uri, Schwyz a Unterwalden. Takto byly sloučeny různé kantony a oblasti s určitou mírou autonomie.

V období třicetileté války zůstalo Švýcarsko neutrální. Roku 1798 bylo donuceno porušit svou neutralitu a bojovat s Francií, jejíž vojska nakonec obsadila švýcarské území. Následně byla vyhlášena Helvétská republika a po porážce Napoleona bylo původní Švýcarsko obnoveno.

Po stoleté válce vznikla v roce 1848 federace. Základní bod tvořila spolková ústava, která byla v roce 1874 rozšířena na poli politických práv. V tomto období bylo ujednáno, že Švýcarsko bude do budoucna neutrální zemí. Svou neutralitu si nadále zachovalo i v první a druhé světové válce.

Hospodářství

Tradici má ve Švýcarsku přesné strojírenství (hodinářství), chemický a farmaceutický průmysl. Země vyrábí špičkové lékařské přístroje a vybavení. V zemědělství dominuje zpracování potravin (sýr a sýrové produkty, čokoláda). Stát je sídlem vědeckých a výzkumných společností, které se zabývají jaderným výzkumem a výzkumem kosmického záření. Jsou zde renomované univerzity, instituty velkých nadnárodních společností. Dále je centrem bankovnictví a úspěšně po staletí udržuje bankovní tajemství. Mezi nejvýznamnější banky patří UBS a Credit Suisse.

Zajímavosti

  • Zkratka CH pochází z latinského Confederatio Helvetica.
  • Ve Švýcarsku etablované hodinářství původně vzniklo proto, že zemědělci neměli přes zimu práci, a tak se začali věnovat v zimních měsících hodinářskému průmyslu.
  • Ženy mají volební a hlasovací právo až od února roku 1971. V rámci kantonů bylo zavedeno hlasovací právo pro ženy až v roce 1990 (posledním byl kanton Appenzell Innerrhoden).

Obyvatelstvo a náboženství

Z celkového počtu osmi milionů obyvatelstva tvoří 20 procent cizinci. Úředním jazykem je na velké části území němčina, kterou hovoří v celkovém vyjádření 65 % populace. Dalším jazykem je francouzština s 22 %, následuje italština s téměř 9 % a necelé jedno procento hovoří rétorománsky. Spolkové úřady ve Švýcarsku ovládají všechny úřední jazyky. V komunikaci se dále rozšířila angličtina. Země se rozděluje dle úředního jazyka do čtyř oblastí – na severu se hovoří německy, na západě země francouzsky, v jižní části u hranic s Itálií italsky a v blízkosti těchto kantonů se vyskytují území s úředním jazykem rétorománštinou.

K římskokatolické církvi se v zemi hlásí na 42 % obyvatel, švýcarská reformovaná církev je zastoupena z 33 % a dále následují různá náboženství, ve která věří méně než 2 % populace. Průzkumy ukazují, že 11 % lidí nevyznává žádné náboženství.

Politický systém

Občanům se podřizuje politická moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace. Občan představuje ve Švýcarsku nejvyššího suveréna a tento fakt zakotvuje spolková ústava, a dále ústavy jednotlivých kantonů. Práva, která spadají do zájmů občanů, jsou v praxi dočasně propůjčena reprezentantům. Obyvatelé mají právo na všech úrovních, tj. na úrovni obcí, měst, kantonů a spolkové úrovni. Mezi politická práva patří referendum, které je povinné v případě změn v ústavě a fakultativní v případě změny zákona. Dále mají občané právo na petici a na vyslovení iniciativy (souhlasu, který stvrdí svým podpisem), na základě které se může uskutečnit celostátní hlasování o novém návrhu zákona.

Mezi nejvyšší orgány patří Rada států, Národní rada, Spolkový parlament a Spolková rada, jejíž členové jsou voleni na čtyři roky. Prezident konfederace je volen ze členů Spolkové rady na jeden rok. Prezident má dle ústavy pozici jako první mezi rovnými, nemá pravomoc rozpustit parlament, pouze reprezentuje Švýcarsko.

Dovolená a cestování

Alpy pro turisty představují nejrozmanitější cestování po Švýcarsku, v létě nabízí procházky po horách a kolem jezer, v zimě lyžování. Mezi hlavní turistická centra patří Lausanne, Ženeva, Locarno, Lugano, Basilej, Curych, Luzern a Bern. Milovníky horské turistiky lákají hory Jungfrau, Matterhorn nebo Schilthorn. Nádherný hrad Chillon, nedaleko Montreux, patří mezi nejzachovalejší středověké hrady v Evropě. V St. Gallen navštivte barokní katedrálu, která je zařazena na seznamu UNESCO. Cyklisté by neměli vynechat průsmyk Passo dello Stelvio na silnici vedoucí ze Švýcarska do Itálie.

 

Právě se děje

Další zprávy